Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

NOVÉ SEDLO
 

Nové Sedlo

1) Poloha
Obec Nové Sedlo je vzdálena 5,5 km od města Žatce na sedlovitém úbočí – od čehož i příhodné jméno obce - , které na pravém břehu Ohře obklopuje údolní kotlina; tři řady domů se táhnou v mírném stoupání od jihozápadu k severovýchodu. Dolní dvě řady domů tvoří hadovitou linii až k pražsko-kadaňské odbočce silnice ke konečnému bodu u největšího komplexu budov – statku a odbočuje pak v téměř přímém výběžku proti ještě téměř 1,5 km vzdálené Ohři; horní řada domů s vyčnívajícími budovami – kostelem, farou a školou uzavírají působivě panoráma jako korunující zadní stěna.

 
2) Řeka Ohře
Dnes již vzdálená asi 1,5 km od obce, dříve však protékala blíže, jak to zřetelně ukazuje staré koryto. Prolomila pak ale Přívlacký záchyt a vytvořila si tak vlastní cestu. Mezi lidmi se udržuje stará zkazka, že Ohře kdysi protékala velice blízko obce a u domu č. 16 byl převoz. Až do regulace v roce 1911-13 se při povodni často vylila z koryta a zaplavila širokou krajinu u Nového mlýna.
 
3) Podnebí
To je v důsledku geologických poměrů příznivě ovlivňováno a je tudíž mírné. Obrovská zeď Krušných hor chrání před drsnými severozápadními větry, nízká poloha v žatecké kotlině přináší vyšší roční teploty (+8°C). Tato poloha má ale i nepříznivé důsledky v podobě nedostatku deště. Zimy jsou většinou mírné, často téměř bez sněhu. Pouze zima v r. 1928/29 tvořila výjimku a teploty klesaly až k -33°C.
 
4) Obyvatelstvo
Od začátku 20. století se počet obyvatel postupně zvětšoval z 479 roku 1910 na 603 lidí v r.1930. Podle národností bylo 484 Němců, 229 Čechů a 6 cizinců. Po druhé světové válce však dochází k odsunu většiny občanů německé národnosti a dosídlení několika českých rodin. Počet obyvatel se snižuje asi na 350, který přetrvává až dodnes.
 
Ze Starověku

Jako v celém žateckém okrese nalézají se i v Novém Sedle stopy starověkého osídlení. Takto se jeví pahorek Zlatý vršek a jeho okolí, které bylo značně osídleno. Zde také hodně vyhledával zanícený sběrač Václav Burgstaller z Rybňan, který po dobu 12-ti let, 1874-1886 měl pronajatý statek Nové Sedlo. Jeho cenná sbírka však byla zničena při požáru v roce 1902. Zachovali se pouze jednotlivé kusy, které jsou dnes uchovány v Městském muzeu v Žatci a Chomutově, a také v centrálním muzeu pravěkých dějin pro Severní Čechy v Teplicích. Mezi nimi se nacházejí; kamenné kladivo z doby kamenné, hrnky a číše z doby bronzové a nádherný náramek z tmavě modrého skla a urnu z doby železné.

Místní dějiny

Nejstarší zmínka o obci se datuje 13. února 1249, kdy král Václav I. Vyhotovil v Žatci dokument, kterým klášteru Waldsassen věnuje za škody utrpěné válkou tvrz Sedlo s honitbou, rybolovem a lesy. Jak dlouho zůstalo Sedlo v majetku kláštera Waldsassen, o tom chybí další zprávy. Podle domněnky přešel do majetku Kleinadelingen (vladyků), ale někdy na začátku 15. století tvrz Sedlo zcela lehla popelem a byla znovu nově vystavena, tehdy již jako Nové Sedlo. V roce 1444 se Nové Sedlo objevilo na mapě. V tomto roce odkoupil od vladyky Jana z Měrunic lenní statek Nové Sedlo Henrich Fuka z Krásného Dvora za 450 kop pražských grošů. V roce 1454 přechází Nové Sedlo do majetku hraběte Kolovrata Krakovského. Dalším majitelem se stává v roce 1508 Aggel z Witzthunu, jenž byl ale roku 1530 vykázán ze země kvůli penězokazectví a jeho statky byly zkonfiskovány. A tak roku 1533 císař Ferdinand I. přenechává Nové Sedlo s panstvím Rybňany jako zástavu na dluh 1400 českých kop Janu Žateckému z Vikýřovic.
V roce 1570 koupil statek Rybňany s Novým Sedlem a částí Přeskak Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a připojil je k Líčkovu. Později získal další rozsáhlý majetek včetně Drahomyšle, Deštice, Chomutova nebo Hoře Svaté Kateřiny a stal se jedním z největších držitelů pozemků v Čechách. Byl také správcem země Markrabství Dolní Lužice, od roku 1570 vrchní zemský soudce a roku 1576 se stal vrchním dvorním radou. V tomto roce nechal postavit po něm pojmenovaný Felixburg u Rašovic. Na svém panství také horlivě podporoval protestantské učení. Nahrazoval katolické faráře luteránskými kazateli a tím jednoduše vnutil lidu nové učení. Zemřel na svém zámku v Líčkově 27. srpna 1583. V tomtéž roce jeho syn a dědic Waldemar, kvůli velkému zadlužení prodává své panství včetně Nového Sedla Jiřímu Pogelovi z Lobkovic.
Ten naopak podporoval katolictví a v roce 1589 povolal do Chomutova Jezuity. Těšil se také přízni císaře Rudolfa II., ale když usiloval o úřad vrchního purkrabího, tak ho Rudolf nevybral a on podal stížnost u říšského sněmu. Byl za to kvůli velezradě postaven přes soud, odsouzen a byl mu zkonfiskován všechen majetek. Císařští komisaři prodali roku 1594 Nové Sedlo Adamovi z Valdštejna, který ho připojil k Sedčicím. Nedržel ho však dlouho, už roku 1598 ho prodal společně s Chudeřínem Jindřichu Strojetickému ze Strojetic za 6500 kop českých grošů.
Ten sídlil na nově zřízené pevnosti Nové Sedlo. Zúčastnil se r. 1618 na povstání českých stavů, které vedlo 23. května k pražské defenestraci a poté vypukla třicetiletá válka. Proto byl zkonfiskován dne 23.6. 1623 také majetek Nové Sedlo s vesnicí i pevností, včetně lesů, rybníků a mlýnů a roku 1624 přenechán Jezuitskému kolegiu v Chomutově.
Toto kolegium odstoupilo Nové Sedlo a Chudeřín v r.1629 svobodnému pánu Christianu z Pottpusch a obě osady zůstaly jeho dědici až do r.1754. Měl dva syny – Františka Karla a Leopolda. František Karel zdědil Chudeřín, Leopold Nové Sedlo. František Karel se oženil roku 1699 s Marií Klárou Kulhánek, která pocházela ze Žatce. Brzy však zemřel a po smrti jejich syna v roce 1734 zdědila všechen majetek Marie Klára. Koupila také od svého švagra Leopolda statek Nové Sedlo. V roce 1734 nechala v Novém Sedle postavit faru a v letech 1735-37 kostel Nejsvětější Trojice a svatého Václava a pod ním důstojnou hrobku pro svoji rodinu. Nové Sedlo nemělo dříve kostel, jen kapli sv. Vavřince při statku. Ta však byla v roce 1791 zrušena a zbořena. Po dostavbě kostela nechala do kostelní hrobky převézt ostatky svého manžela, dcery a syna. Kostel se zachoval v původním stavu, slohově neporušený a proto má velkou kulturně historickou hodnotu. Nikde v naší republice, ani ve střední Evropě nenacházíme obdobu tohoto díla. V roce nechává Marie Klára postavit v Novém Sedle školu. Po její smrti v roce 1754 jsou její ostatky rovněž uloženy v kostelní hrobce. Nové Sedlo a Chudeřín odkázala svému synovci Janu Kulhánkovi.
Jan František Kulhánek byl v roce 1773 povýšen do stavu hraběcího a r. 1799 zemřel a byl pochován v kostele v Novém Sedle. Jeho syn Rudolf prodal statky Nové Sedlo a Chudeřín zemskému advokátovi dr. Pavlovi Klinerovi. Ten je spravuje v letech 1799 až 1802, a poté je prodává rodině Schwarzenfeldů.
Ta si je předávala mezi svými rodinnými příslušníky až do roku 1896, kdy je koupil dr. Damm. V těchto letech byla vybudována okresní silnice Žatec – Kadaň (1858), železniční trať Plasy – Žabokliky – Březno a trať Žabokliky – Žatec (1873), nová dvoutřídní škola (1878). K povznesení hospodářství mnohopřispělo také založení „Hospodářského kasina“ pro Nové Sedlo a okolí (1884). V roce 1887 založený hasičský spolek poskytl mocný prostor rozrušeným živlům a zabránil mnoha požárním katastrofám. Založen byl také Sadový a Okrašlovací spolek v roce 1913. V letech 1898 až 1901 je vystavěn novorenesanční zámek s přilehlým parkem, který navrhl architekt Fuchs ze Žatce. Dále byla v obci vybudována okresní silnice (1901), vodovod z Chudeřína do Nového Sedla (1902), regulovaná řeka Ohře (1911), přestavěná fara (1912). Roku 1914 je založen park před farou, renovována střecha kostela a otevřen poštovní úřad.
Vypukla 1. světová válka, která zastavila slibný vývoj obce. Roku 1917 umírá dr. Damm. Po jeho smrti spravuje statky jeho manželka Amálka. 15.9. 1919 probíhají první volby do obecní správy podle nového volebního řádu. Zvoleno je 15 zástupců – 9 sociálních demokratů, 5 za svaz zemědělců.
V letech 1923 až 1931 je vlastníkem statku pan Jan Kolář. V průběhu těchto let je v obci postaven v parku před farou válečný pomník (1926) se jmény 18 občanů padlých v 1. světové válce, je zaveden rozhlas (1926), částečná výstavba kanalizace, vybudování rybníku (1927), probíhá pokus o elektrifikaci (1928), je zřizován telefon (1929). V tomtéž roce však začala hospodářská krize s vysokou nezaměstnaností.
V roce 1930 začíná výstavba nové české školy, která byla slavnostně otevřena 28. 6. 1931. V roce 1931 kupuje statek ing. Dr. Vladislav Sýkora. Hospodářská krize nadále trvala a nebyla naděje na blízký konec. Tím se také zastavuje vývoj obce, který se začal po 1. světové válce opět rozvíjet.
Obec Nové Sedlo, ve které v této době žije převážná část německy mluvících občanů, je součástí Sudet, proto se následky 2. světové války v obci ve větší míře neprojevují. Po osvobození v roce 1945 dochází k větší migraci obyvatel a to odsunem některých občanů německé národnosti a dosídlením českých rodin.
Správu obce přebírají Národní socialisté ustavením místní správní komise. V tomto roce je zahájena celková elektrifikace obce. Ve volbách v roce 1946 vítězí Národní socialisté před Komunistickou stranou a stranou Lidovou. Je odhalen památník obětem nacismu, který se nachází v parčíku před školou a před školou je vysazena Lípa svobody.
Manželé Rousovi, Vladykovi, paní Růžičková a Mazánková odkupují od ing. Dr. Vladislava Sýkory statek včetně zámečku. Volby dne 30. května 1948 vyhrávají organizace sloučené v Národní frontě v čele s Komunistickou stranou. Probíhá znárodnění a statek se zámkem je předán do správy Státního statku. Část polností a budov přebírá nově ustanovené Jednotné zemědělské družstvo, které však svojí činností končí a slučuje se Státním statkem.
V tomto roce je dokončena elektrifikace obce. V místním zámečku má v dolní části kanceláře Státní statek a v horních patrech je zařízení nápravné výchovy pro dívky. V obci je ustaven sportovní klub SK Ohře Nové Sedlo, vybudováno nové hřiště kopané.V dalších letech je v bývalém objektu Státního statku zřízen Věznice (1958 až 1966), probíhá výstavba tří bytových domů (1963 až 1964), vybudování nového veřejného osvětlení (1969).
V roce 1973 přechází místní zámek do správy Národního výboru a dochází k jeho adaptaci. Po ukončení prací v roce 1975 je v horním patře budovy zřízena Mateřská škola pro 45 dětí a v dolní části zámku je školní družina, obřadní síň, poradna pro děti a mládež a knihovna.
V letech 1976 až 1979 je v obci vybudován vodovodní řad. V dalších letech 1979 až 1981 kanalizační řad včetně čističky odpadních vod. Věznice Nové Sedlo zahajuje v roce 1981 výstavbu tří bytových domů v prolukách po demolici starších objektů.
Po skončení zemních prací je po celé obci provedeno zpevnění všech vozovek, včetně ulic. Nové Sedlo se stává střediskovou obcí, pod kterou spadají obce Břežany, Čínov, Chudeřín, Žabokliky a Sedčice.
Po roce 1989 se v rámci restituce vrací majetek původním vlastníkům. Majitelem statku, zámečku, nemovitostí a polností se stává pan Kučera, který přejmenovává nabytý majetek na Velkostatek Nové Sedlo. Ostatní nemovitosti a budovy v Novém Sedle, které byly v majetku Státního statku, se rovněž vrací původním vlastníkům.
V lidosprávě nahrazuje Místní národní výbor Obecní úřad v čele se starostou. V roce 1995 je dokončena plynofikace obce a převážná část domů je převedena na plynové vytápění. V roce 1997 začal rekonstrukce bývalé ubytovny pro česáče chmele na Dům pečovatelské služby a dokončena v roce 1999. Koncem roku 1998 je vybudována telekomunikační sít po celé obci.