Číňov

Výběr jazyka

• 
• 
• 

      Obec Čínov leží na sjízdné cestě přibližně 9 km severozápadně vzdálené od Žatce v údolní rovině pravého břehu Ohře. Obec má 23 domů se 132 obyvateli a zabírá k ní patřící území o ploše 375 ha 65 a.

      Starostlivě opečovaná orná pole střídající se s bujnými (hojnými) chmelnicemi a jednotlivě na blízkém břehu Ohře ležící louky tvoří okolí obce, jejíž rovinná plocha k jihu mírně stoupá, k Ohři se ale trochu sklání. Půda, která se skládá z hluboké naplaveniny, písečného jílu nebo místy z těžké břidlicové hlíny, je velmi úrodná a dává bohaté výnosy všech pěstovaných užitkových rostlin.

 

 

      Veskrze krásné domky, mezi nimiž se dá zahlédnout několik slušných hospodářských dvorců uzavírá dosti prostornou, oválnou obecní náves. Uprostřed se nachází kolem velkými vrbami osázený obecní rybník, a vedle něho stojí kašna. Několik, nové době odpovídající

vnitřní zařízení, jako je vodovod, k osvětlení obce postavené lucerny, dále zkrášlení obce vysázením okrasných stromů na volných prostranstvích a před domy dávají vysvědčení pokrokovému duchu a chválihodné snaze obyvatelů svou domovskou vesničku si zařídit

pokud možno co nejpříjemněji a co nejútulněji/nejpohodlněji. Na východním prostranství postavená kaple s věžičkou a zvonem, severozápadně obce v roce 1711 postavená soška

světce a dřevěným plotem obklopený kamenný kříž na jižním konci obce, postavený

Antonem a Františkou Fischerovými z Čínova v roce 1887,

jsou znaky náboženského cítění obyvatel. Uprostřed severní řady domů vede úzká cestička k řece Ohři a k romanticky položené statné (majestátní) budově čínovského mlýna.

Nedaleko něho stojí domeček přívozu Ohře, který zprostředkovává spojení s obcemi na

levém břehu řeky.

 

      Pro dopravu je nejdůležitější ze silnice Žatec-Kadaň přes Břežany do Čínova odbočující okresní silnice jako spojovací cesta se Žatcem a 3,5 km vzdálenou stanicí dráhy v 

Žaboklikách. Jinak vedou k sousedním obcím pouze sjízdné a pěší cesty. Poštovní zásilky doručuje poštovní úřad v Soběsukách jednou denně venkovským poštovním doručovatelem.

 

      Obec Čínov patří k farnosti v Žaboklikách (filiální kostel Břežany), je začleněna do školy v Břežanech a přidělena k lékařskému/zdravotnickému obvodu (Sanitätsdistrikt) v Novém Sedle.

 

 

      Starosta obce je toho času majitel hospodářství Franz Jirasek(od r. 1904).Dřívější starostové byli: Anton Fischer 1856-1860, Karl Schmalfuß 1860-1863, Wenzel Wild 1863-1865, Eduard Schmith 1865-1868, Josef Pleinert 1868-1880, Wenzel Wild 1880-1882,

Josef Pleinert 1882-1886, Eduard Schmalfuß 1886-1895, Josef Viereckl 1895-1898,

Eduard Schmalfuß 1898 do r. 1901, Josef Gastan 1901-1904.

 

      Dějiny obce. Již v roce 1276 se objevuje vladyka Mladota jako pán části Čínova (Čenov).

V této době (1291) byla značná část pozemků i v majetku bavorského kláštera ve Waldsassenu, který je podle německého práva kupní smlouvou a určitými úroky a závazky přenechal usídlencům.Na začátku 15. století je zde zmiňován Johann (ten) Šilhavý z Čenova (Johann der Schie-lende von Čenov) jako majitel téhož ; tento zanechal svůj majetek svému bratru Václavovi (Wenzel). Tento potvrdil v roce 1445, že své dědictví a dědičné právo na 3 lány půdy, s tím, co k nim v Čínově patřilo, prodal za 10 kop grošů mosteckým občanům Jakobu Schlegelovi, Matthiasi Kandermannovi, Andreasi, synovi Lewyho a Paulu

Krinsmidovi. Brzy potom je zmíněn husitský vůdce roty Wáclav Blžek z Čínova, který se nazýval též z Minic jako pán z Čínova. Když měla být v roce 1470 po usnesení zemského sněmu vydána okresní výzva za účelem obrany, byl mezi jinými k odvodům k armádě určen i Wáclav Blžek.

 

      Jeho, za Heinricha z Udritsche, provdaná sestra Elsa z Čínova postoupila jako vdova v případě své smrti v roce1488 svým bratrům Sigismundu a Wáclavovi z Čínova z důvodu dluhu o 200 kop grošů, tvrz a statek v Týnu, dále 8 kop 45 grošů ročních úroků z obce

 

      Kolem roku 1500 přešla obec Čínov cestou prodeje do majetku rodiny Hassensteinských z Lobkovic a to na Niklase III. (Mikuláš III.?) po jehož smrti, po dělení dědictví obdržel jeho

syn Sigis-mund Čínov. Tento svůj zděděný majetek prodal 31. března 1521 za částku 838

kop grošů městu Žatec, v jehož majetku zůstal do roku 1547. Určitou dobu byla obec Čínov jako lenní majetek v majetku rodiny Kraigerů z Kreig?, jejímž členům (Adamu, Heinrichu a

Joachimovi) císař Rudolf II.obec Čínov vedle částí Čeradic, Milčevse, Přeskak, Větrušic a

Soběsuk v roce 1600 přenechal za 3000 kop míšenských.

     

      Z neznámých důvodů přešla obec Čínov na rodinu Colonna z Fels?. Leonhard Colonna, svobodný pán z Felsu, majitel panství Engelsburg, Hartenstein, Bochova a Čínova se podílel obvzláště na odboji českých stavů. Již na zemském sněmu v roce 1617 hovořil proti korunovaci arcivévody Ferdinanda za českého krále, v r. 1618 byl zvolen generál-polním maršálem povstalecké armády, dne 16. června 1618 se vydal s vyslanci k saskému

kurfiřstovi, aby jej pohnul k pomoci pro povstalce. Na shromáždění dne 19. srpna 1619

podal návrh na zvolení saského kurfiřsta za českého krále a dal mu 1.hlas. Potom počal

proti císařskému vojevůdci hraběti Buquoyi vést bitvu u Sinzendorfu, tuto prohrál, byl dne 13. dubna 1620 zraněn a po několika dnech zemřel ve vojenském táboře. Z důvodu těchto zmíněných obvinění byl Leonhard Colonna exekuční komisí dne 26. dubna 1621 zbaven veškerého svého majetku a jeho památka měla být na věčné časy zatracena (prokleta).

 

 

      Jemu patřící majetky, mezi nimi i Čínov, tvrz a obec s mlýnem, obec Přeskaky se

statkem,ovčínem, patronátem kostela a všemi náležitostmi byly zabaveny a v r. 1622

prodány Hermannu hrabětu Czernínovi. Tento sjednotil Čínov s panstvím Milčeves, u kterého zůstal Čínov až do roku 1848 v poddanství.

      V roce 1872 shořela v důsledku blesku k domu č. 12 patřící stodola; v roce 1889 se

stala stodola domu č.2 obětí pořáru.   

 

 

-------------------------------------------