Navigace
Výběr jazyka
Obsah
CHUDEŘÍN
Obec Chudeřín, 7 km západně od Žatce a méně než 1 km severně od okresní silnice
vedoucí do Kadaně čítá 14 domů se 109 obyvatel.
Ani les, ani louku zde neuvidí návštěvník, také žádný potůček nezavlažuje území obce. Kolem dokola rovina a sem a tam mírně vystupující ornice polí, které sestávají bez výjimky z úrodné půdy, tvoří okolí obce.Orná půda slouží skoro jen k pěstování obilnin, okopanin a polní píce; pěstovaní chmele má k vůli nejistým výnosům nepatrný význam.
Všechny obývací domy jsou přízemní, ale ohnivzdorně postavené; obklopují celkem prostornou náves, kterou zdobí Bolestná Matka Boží a kaple zasvěcená sv.Janu z Nepomuku. Vedle sousedící rybník a sním spojený rybník statku (dvora) mohou být využity k chovu ryb, neboť oba dostávají stálý čerstvý přítok z vodovodu. Tento, vybudován v roce 1902 s náklady o 11.000 K, zásobuje také dvůr v Novém Sedle užitkovou a pitnou vodou.
Na východní straně obce leží obytné a hospodářské budovy statku náležící dvoru
v Novém Sedle.
Tři vozové cesty a docela blízko kolem obce vedoucí okresní silnice Žatec – Kadaň
zprostředkovávají spojení se sousedními obcemi. Vzdálenost od nejbližší stanice dráhy
Žabokliky činí 1,5 km. Chudeřín je připojen k farnosti a škole v Novém Sedle a patří k
tamnímu lékařskému distriktu (obvodu) a je přidělen k poštovnímu rajonu Soběsuky.
Spolky neexistují žádné. Ze živnostenských podnikání je možno jmenovat 1 hostinec
a 1 obchod.
K a p l e. Tato byla vybudovaná statkářkou z Nového Sedla Marií Klárou z Pottpusch?
a Claudenstein? v roce 1710 a nese Claudensteinský znak s nápisy: F.C.B.V.B. M.C.B.C.
K.V.K.
Jak vypráví tradice, má kaple děkovat za svůj vznik následujícímu důvodu: Tehdejší
majitel Soběsuk, pan z Eck se dostal se sousední statkářkou z Chudeřína a Nového Sedla
Klárou z Pottpusch do sporu. Když se jednoho dne vyšší správní úředník z Chudeřína zú-
častnil bohoslužby v kostele v Soběsukách, zakázal zdejší statkář jemu a a současně všem ostatním obyvatelům Chudeřína další návštěvu kostela v Soběsukách. Aby umožnila svým poddaným účast na bohoslužbách, nechala zbožná statkářka Klára z Pottpusch zbudovat kapli v Chudeříně, kde byly slouženy i svaté mše.Až do roku 1747 patřil Chudeřín k farnosti v Soběsukách.
V tomto roce byla obec na výslovné přání statkářky Kláry z Pottpusch začleněna do farnosti v Novém Sedle.
V blízkosti vyústění vozové cesty z Chudeřína do okresní silnice vedoucí ze Žatce do Kadaně stojí rodinou Achtnerů na začátku roku 1840 zbudovaný a v roce 1903 nově zasazený dřevěný kříž; druhý dřevěný kříž zbudovaný a obnovený rodinou Gößnitzů, stojí v blízkosti křižovatky pěšiny do Nového Sedla se silnicí do Břežan.
D ě j i n y o b c e. Obec Chudeřín se objevuje v písemnostech poprvé začátkem 14. století. Je nám známo, že byla v této době sídlem ( nižší šlechty )Vladyků. Jeden z nich
Sulislav z Chudeřína ( de Chuderzina ), byl obžalován kvůli dlužné peněžní částce Wolf-gangu z Poláku ( Vlk de Polek ); protože Sulislav neplatil, žaloval i jeho ručitele Ctibora
a Thomase z Milčevse. ( S.U.B.č. 93 ). Z roku 1438 ( bitva u Želenic ) jsou nám známa některá jména tehdejších obyvatel obce Chudeřína , a to: Lorenz Karschko, Wanniko
Kudian, Nikolaus a Sittko. V letech 1569 – 1581 je Daniel z Michalovic, syn královské-
ho soudce (rychtáře ) ze Žatce jmenován pánem Rwenitz? a Chudeřína. Tento zakoupil
v roce 1581 od Bohuslava Felixe z Lobkovic na Líčkově několik pozemků včetně pozem-
kových úroků a jeden vinohrad včetně lisu u Staňkovic. Ale brzo potom musel jmenovaný
líčkovský statkář Chudeřín získat a spojit se Žaboklikama, neboť v roce 1586 prodal jeho
syn Waldemar své dědictví v Žaboklikách, Chudeříně a Přeskacích Johanu, tomu staršímu
z Waldsteinů v Sedčicích za cenu 700 kop českých grošů. (zemské desky 23, C. 18).
Po jeho smrti přešel Chudeřín jako část dědictví na Adama toho staršího z Waldsteinů,
který jej včetně Nového Sedla v roce 1598 prodejem přenechal Johannu Heinrichu
Strojetickému ze Strojetic (zemské desky 172, R. 12). Majetek tohoto pána byl v roce
1623 konfiskován a přenechán Jezuitskému kolegiu v Chomutově. Tenkrát byla obec Chudeřín ohodnocena na 1884 kop Míšenských. Po třicetileté válce patřila obec Chudeřín
ke statku v Novém Sedle, od kterého už nebyla následně oddělena. (viz „Nové Sedlo“.)
Od větších elementárních škod byla obec ušetřena. Požáry ale přinesly neštěstí jednotlivým rodinám. V roce 1862 převrhli lupiči, překvapeni při krádeži na půdě domu č. 2 při útěku hořící světlo, při kterém lehl popelem nejen dům, ale v ohni našel smrt i jeden školák.
V roce 1884 shořela dvě děvčata ve stáří 3 a 5ti let. Tato si hrála s ohněm u kamen a přitom je oheň zachvátil. V roce 1896 shořela budova č. 5 a v roce 1901 byly ohněm zničeny v důsledku blesku stáje statku. V době výstavby dráhy (1873) vypukla v obci Chudeřín epidemie neštovic, které padlo za oběť 18 lidských životů.
Pozornosti pozorovatele neujde svou zvláštní stavbou budova sýpky (obilnice, špýcharu).
Silné zdi chrání klenuté prostory a sklepy, které měly tehdy jistě sloužit k jiným účelům.
Jeden v této budově nalezený věžní kříž, otevřená věžní hlavice, čtyři dobře udržované ka-
menné schody a pod., posílily domnění, že v obci stál v dřívějších dobách kostel nebo kláš-
ter.
-------------------------
